Oblíbené tvrzení „Na velikosti nezáleží“ zcela určitě neplatí, pokud jde o velikost souborů s fotografiemi. Chcete kvalitu? Pak je to v případě fotografie obvykle velké a drahé. V případě souborů s fotografiemi je ale situace složitější, než se na první pohled jeví. To je také situace, která vyústila v dotaz: „Stává se mi, když upravuji fotku, která po vyfocení má kolem 4 MB, tak po úpravě a uložení má najednou třeba jenom 100 kB. Chtěla bych ji tisknout ve velikosti 30/40 nebo třeba 40/60 cm a to už někdy nejde.“

V čem může být problém? Především v chápání pojmu velikost. V případě fotografií existuje několik velikostí: pixelová, souborová a datová velikost.

Pixelová velikost

Toto je nejjednodušší případ, i když… Na jednu stranu je zde rozměr snímku, tj. např. 6 000 px (pixelů, obrazových bodů) šířka a 4 000 px výška. Obvykle se ale také používá celkový počet pixelů jako tzv. rozlišení, v tomto případě tedy 24 000 000 px. V takovém případě je potřeba také vědět, jaký je poměr stran snímku, např. 3 : 2. (Pro lidi, kteří mají rádi čísla: pixelová velikost strany fotografie s rozlišením R a poměrem stran a : b se určí jako odmocnina (R / (a * b)) * a resp. odmocnina (R / (a * b)) * b. V našem případě např. odmocnina (24 000 000 / (3 * 2)) * 3 = 6 000 px.)

Pixelová velikost závisí pouze na počtu pixelů. U bitmapového souboru na disku (např. JPG) je možné ji zjistit zobrazením vlastností (pravé kliknutí na soubor, zvolit Vlastnosti a potom Upřesnit).

Datová velikost

Datová velikost je dána celkovým počtem obrazových bodů, rozlišením, krát počet barvových složek krát barevná hloubka (též bitová hloubka). Počet barvových složek udává počet parametrů, které popisují vlastnost pixelu (barvu, průhlednost apod.). Např. RGB soubor používá 3 barvové složky R (red, červená), G (green, zelená) a B (blue, modrá). Podobně má soubor v modelu Lab tři složky, ale soubor ve CMYK má složky 4.

Hloubka barev udává, kolik bitů je použito pro popis barvy. Např. 8bitová velikost používá 8 bitů pro popis až 256 úrovní barvy (tj. 2 na 8). 16bitová hloubka používá 16 bitů a dokáže tak pracovat s mnohonásobně vyšším počtem úrovní barev.

Souborová velikost

V tomto případě jde o velikost souboru v datovém úložišti, na disku. Tato velikost souvisí samozřejmě s datovou velikostí, tj. s počtem pixelů, počtem barvových složek a barevnou hloubkou. Tzv. metadata, tj. různé informace ukládané spolu s obrazovými daty zde ignoruji. Ale výrazně souborovou velikost ovlivňuje tzv. komprese – speciální algoritmy, které dokážou data zjednodušit a souborovou velikost zmenšit. Komprese může být v zásadě dvojí: ztrátová a bezztrátová. Při bezztrátové kompresi lze data obnovit do původního stavu, při ztrátové kompresi, jež je obecně účinnější, jsou data trvale změněna a obnova do původního stavu možná není. Současně s druhem komprese závisí souborová velikost i na tzv. úrovni komprese. Soubory JPG jsou komprimovány ztrátově (a to při každém uložení souboru znovu) a jejich souborová velikost výrazně závisí na úrovni komprese (nebo též tzv. kvalitě JPG).

V případě stejného počtu pixelů, stejné barevné hloubce a počtu barvových složek bude mít obraz stejnou datovou velikost a je jedno, zda jde o data uložená v souboru JPG nebo třeba TIF. Souborová velikost obrazu v uvedených formátech se však bude významně lišit. Při otevření těchto souborů v aplikaci pro úpravu obrazu však bude jejich datová velikost stejná.

Situace se soubory RAW je jiná, ale o tom podrobněji až jindy.

Proč je tedy souborová velikost obrázku uloženého po úpravách do souboru JPG tak výrazně odlišná od původního snímku z fotoaparátu? Pokud neuvažujeme, že došlo k převodu obrázku na černo-bílý, tak na vině mohou být dvě věci: počet pixelů a úroveň komprese. V případě barevného souboru JPG je totiž barevná hloubka 8 bitů.

V aplikaci ZPS je možné změnit počet obrazových bodů samozřejmě oříznutím snímku, ale také tzv. převzorkováním v okně Změnit rozměry. Problémem může být zadání délkových rozměrů (cm) a zcela nevhodného rozlišení (počet obrazových bodů na palec). Velmi často totiž mají soubory z fotoaparátu uloženu nic neznamenající hodnotu rozlišení 76 ppi a pokud se tato hodnota neupraví, výsledkem může být převzorkování na velmi malý počet pixelů. Pokud použiji předchozí příklad souboru 4 000 x 6 000 px, potom se počet pixelů po změně tiskové velikosti na 40 x 60 cm a omylem ponechaném rozlišení 76 ppi změní na pouhých 1 197 x 1 795 px a tím se výrazně změní velikost uloženého souboru! Vždy je dobré se na počet obrazových bodů podívat.

Druhým problémem může být úroveň komprese při ukládání JPG. Pokud v okně při ukládání přehlédnete chybné nastavení tzv. JPG kvality na velmi nízkou hodnotu (vysokou úroveň komprese), bude provedeno velmi drastické snížení kvality souboru a tím bude dosažena velmi malá souborová velikost uloženého souboru JPG. Doporučuji pracovat nejlépe s maximální, nebo alespoň vysokou kvalitou souboru JPG.

0 komentáře

Napsat komentář

Chcete se přidat do diskuze?
Neváhejte přispět.

Napsat komentář